Když se řekne říjen, vybaví se mi automaticky dýně. Nejen jako dekorace, ale i jako symbol celé sezóny – teplé barvy, venkov, hrneček horké čokolády a šustící listí pod nohama. Letos jsme si udělali hned několik dýňových výletů, a každý měl své kouzlo.
Na začátku měsíce jsme vyrazili na Statek u Pipků, kde to byla naprostá pohádka. Dýně všech velikostí, slaměné dekorace, zvířátka, k tomu domácí mošt a koláče – přesně ta atmosféra, kvůli které se vyplatí vyjet za město. Statek byl krásně upravený, děti tam běhaly s dýněmi v náručí a všichni si užívali ten opravdový venkovský podzim.
Další zastávkou byl Hrnčířský dvůr Zvířetice, kde kromě dýní najdete i úžasnou keramiku a domácí produkty. Líbí se mi, že celé místo působí tak autenticky – ruční práce, lokální výroba a spousta inspirace. A protože Praha nezůstává pozadu, zvládli jsme i výstavu dýní v Botanické zahradě, která měla letos téma Strašudelný les a opravdu stála opět za to. Poprvé jsem zavítala i do btanické Malešice, kam mamča chodila před čtyřiceti lety do učňáka, takže to byla taková nostalgie.
Signal Festival – světla, projekce a trochu zklamání. Jednou z tradičních říjnových akcí je pro mě Signal Festival – Praha rozzářená světly, interaktivní instalace a umění pod širým nebem. Letos jsem se na něj těšila, ale musím říct, že to bylo trochu slabší než v předchozích letech a to říkám každý rok :D Některé instalace byly hezké, ale chyběla jim ta „wow“ energie, kterou měl festival dřív. Na druhou stranu – večerní procházka Prahou má vždycky svoje kouzlo, obzvlášť s tou správnou společností.
Podzim bez dýňového latte by prostě nebyl úplný. Vyzkoušela jsem dokonce několik nových podniků, ale i své stálice – a znovu jsem si připomněla, že právě malé kavárenské pauzy jsou to, co dělá můj den lepším. Káva, klid, teplo a vůně čerstvě upečeného koláče.
A na konci měsíce přišla třešnička na dýňovém dortu – prodloužený víkend v Budapešti s kamarádkou! Podzimní město má zvláštní kouzlo – večer světla odrážející se na Dunaji, přes den kavárny, trhy a dlouhé procházky. Navštívily jsme Rybářskou baštu, Citadelu, procházely se kolem Parlamentu...Čekají Vás články plné fotek, pokud už jste neviděli vše na IG.
Když se na to všechno podívám zpětně, byl říjen přesně takový, jaký jsem potřebovala – klidný, hřejivý, inspirativní. Plný barev, světel, kávy, výletů i přátel. A i když se svět venku pomalu chystá na zimu, já mám v sobě pocit spokojenosti a vděčnosti za všechny ty drobné okamžiky, které tvoří celek. Teď už se pomalu ladím na listopad – svíčky, filmy, pečení a první nádech vánoční atmosféry.
Další zastávkou byl Hrnčířský dvůr Zvířetice, kde kromě dýní najdete i úžasnou keramiku a domácí produkty. Líbí se mi, že celé místo působí tak autenticky – ruční práce, lokální výroba a spousta inspirace. A protože Praha nezůstává pozadu, zvládli jsme i výstavu dýní v Botanické zahradě, která měla letos téma Strašudelný les a opravdu stála opět za to. Poprvé jsem zavítala i do btanické Malešice, kam mamča chodila před čtyřiceti lety do učňáka, takže to byla taková nostalgie.
Signal Festival – světla, projekce a trochu zklamání. Jednou z tradičních říjnových akcí je pro mě Signal Festival – Praha rozzářená světly, interaktivní instalace a umění pod širým nebem. Letos jsem se na něj těšila, ale musím říct, že to bylo trochu slabší než v předchozích letech a to říkám každý rok :D Některé instalace byly hezké, ale chyběla jim ta „wow“ energie, kterou měl festival dřív. Na druhou stranu – večerní procházka Prahou má vždycky svoje kouzlo, obzvlášť s tou správnou společností.
Podzim bez dýňového latte by prostě nebyl úplný. Vyzkoušela jsem dokonce několik nových podniků, ale i své stálice – a znovu jsem si připomněla, že právě malé kavárenské pauzy jsou to, co dělá můj den lepším. Káva, klid, teplo a vůně čerstvě upečeného koláče.
A na konci měsíce přišla třešnička na dýňovém dortu – prodloužený víkend v Budapešti s kamarádkou! Podzimní město má zvláštní kouzlo – večer světla odrážející se na Dunaji, přes den kavárny, trhy a dlouhé procházky. Navštívily jsme Rybářskou baštu, Citadelu, procházely se kolem Parlamentu...Čekají Vás články plné fotek, pokud už jste neviděli vše na IG.
Když se na to všechno podívám zpětně, byl říjen přesně takový, jaký jsem potřebovala – klidný, hřejivý, inspirativní. Plný barev, světel, kávy, výletů i přátel. A i když se svět venku pomalu chystá na zimu, já mám v sobě pocit spokojenosti a vděčnosti za všechny ty drobné okamžiky, které tvoří celek. Teď už se pomalu ladím na listopad – svíčky, filmy, pečení a první nádech vánoční atmosféry.
Nová éra :D / Dárečky z Paříže / Nehty
Budapešť
Co Váš říjen?
Co na podzimu máte nejraději?
Co na podzimu máte nejraději?

















Krásný říjen si měla. Já mám celkově podzim nejraději, i když prší, jsou mlhy....Ovšem nejkrásnější je podzim v lese... ty barvy...houby....šustění listů....
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMy jsme výletů v říjnu moc nezvládli (přesně jen jeden) - jednak jsme měli práci na chalupě, jednak manžela bolí kyčel.
OdpovědětVymazatJinak koukám u tebe spousta dýní, káviček a dobrůtek :)