pracovní týden je u konce, co plánujete na víkend? Dnešní článek nebude úplně tradiční, žádná recenze či něco podobného, ale ukážu Vám fotky, které vznikly už v lednu. Zpočátku jsem plánovala Vám je ukázat, ale stále na ně nebyl prostor, takže menší ukázka se objevila pouze v lednovém randomu. Avšak více z Vás psalo, že by rádo samostatný článek, takže skoro s dvouměsíčním zpožděním Vám ho přináším.
Dříve jsem fotit chodila poměrně často, ale bohužel kvůli práci už na to není čas. V týdnu vůbec a o víkendu se mi upřímně nechce obětovat odpoledne. Po dlouhé době mi ale opět jedno focení vyšlo. Fotograf je Luboš Venclů, se kterým jsem v podstatě začínala fotit, znám ho tedy už pěkných asi sedm let. od něj mám rozhodně ty nejhezčí fotky a nejvíce mě to baví.
Tentokrát jsme byli domluvení na svatebních šatech, které mám doma. To byl ale proces, dostat mě do nich a pak z nich zabralo snad více času než samotné focení. Zašněrovat, rozšněrovat, přetáhnout přes prsa, přes které mi jsou šaty těsné, no byl to boj a oba jsme se pěkně zapotili. Fotky mám jak barevné, tak i černobílé, dávám ale ve většině případů přednost barevným, tak i ty Vám ukážu.
Jinak nadpis článku berte s rezervou, rozhodně se za žádnou modelku nepovažuji a před foťákem se také necítím úplně jako doma a někdy je dost těžké ze mě něco dostat.
A jako bonus jedna backstage fotka k pobavení aneb místo pomoci raději sáhl po foťáku a zvěčnil mě uvězněnou v šatech.
Já jsem s fotkami moc spokojená a doufám, že co nejdříve mi zase nějaké to focení vyjde. Vždy mám z výsledných fotografií velkou radost. A doufám, že i Vám se fotečky líbí.
