Randomy píši každý měsíc a díky bohu za ně, jelikož právě díky nim je člověk pak schopný dát dohromady celý rok. Když jsem vytvářela koláže fotek pro tento článek, ke konci jsem měla dojem, že nedělám nic jiného, než že cestuji, žeru a čučím na seriály :D
Začala bych snad tím nejpříjemnějším a to je cestování. O všech výletech jsem samozřejmě na blogu napsala a mohli jste tak vidět hromady fotek. Snad každý rok začínáme výletovat hned na jaře a pokračujeme až do podzimu, někdy dokonce až do zimy. Určitě převažují cesty do zahraničí, ale ani ČR jsme nevynechali. Za zmínku určitě stojí Lipsko, kde mají nádhernou zoo a trochu více adrenalinu jsme si užili v zábavním parku Belantis. Co se týče památek, tak mě jednoznačně nejvíce okouzlil Norimberk, nádherné romantické město, které jsem si hned zamilovala a ráda bych se tam někdy znovu podívala. Tam určitě také nevynechejte zoo, jelikož se v ní nachází delfinárium, odkud jsem měla problém pomalu odejít.
U zoo ještě zůstanu, každoroční návštěva pražské zoo nesměla chybět, bohužel jsme stihli jen jednu. Také jsme si dali repete Plzně, Liberce a Zlína, kde mají úžasného lenochoda a kontaktní rejnoky, takže také obrovský zážitek a místo, kde bych vydržela celý den.
Kromě objevování krás měst a procházek po zoo, jsme si udělali i výlet do Harrachova. Já na túry moc nejsem, loňská Sněžka mě pomalu zabila a týden jsem nemohla skoro chodit, přesto je Harrachov nádherný. Překrásná příroda, navíc nám přálo počasí, takže výlet se vážně podařil. Sice mě samozřejmě vše bolelo a to i přesto, že jsme šli snad tou nejméně náročnou cestou, ale výletu nelituji, naopak.
Letní dovolenou jsme trávili v italské Kalábrii, od které jsme sice očekávali asi více, výlety nás zklamaly úplně, ale přesto jsme si dovču užili. Krásně čisté a teplé moře, hezké počasí a výborné jídlo. Posledním výletem bylo Rakousko, kde byl hlavním programem Schladming a největší slet pekelných Krampusů, čímž jsme rok dokonale zakončili. Pokud by Vás nějaký výlet zajímal konkrétně, najdete je v rubrice Cestování.
Při pohledu na všechny ty dobroty se divím, že ze mě není koule, nebo že nemám přinejmenším cukrovku. I když fotek je dost, jídlo fotím minimálně, v restauraci snad ani foťák nevytahuji, takže tu vidíte převážně sladké. Stále mám ráda pizzu, kterou si i docela často objednáváme rovnou pod nos. Doma jsem si zamilovala těstoviny s kuřecím masem, sýrem a špenátem, mňamka. S mamčou občas zajdeme na naši oblíbenou čínu a nesmí chybět pohár s koktejlem v Ovocném světozoru. Limitované nabídky v Tchibu nás dokáží také nalákat.
V létě jsem s dětmi hodně chodila do Erhartovy cukrárny, kterou - pokud jste z Prahy - určitě doporučuji, je výborná. S Honzou zas při výletech do Německa či Rakouska nevynecháme Dunkin` Donuts. Léto se neslo v duchu grilovaného hermelínu a výborných domácích burgerů od Honzy. A co naprosto miluji? Makronky.
Teď spousta radostí, ale i starostí. Bohužel v létě nám umřela jedna z myších holek. I když jsme s tím asi všichni počítali, jelikož na tom nebyla dobře, ořvala jsem to a zarytě tvrdila, že jinou už už ne. Jenže myšky jsou společenské a nemohou být samy, tak jsem se začala shánět po nové kamarádce. Seznámení nebylo úplně na jedničku, ale nakonec si na sebe zvykly. Fury je naprosto jiná než ostatní, všude vyšplhá a je to hysterka po mamince :D
Narozeniny se mi nevyhly ani v roce 2016, slavila jsem je natřikrát a všechny oslavy byly skvělé. Kromě narozenin tu jsou i další významné události. Honza by tedy nemusel slavit snad nic, ale já si na dodržování různých svátků zakládám. Takže ať už se jedná o narozky, svátek, výročí či Valentýn, vždy zajdeme na dobrou večeři a dáme si něco pro radost.
Dala jsem dohromady i všechny nehty, které jsem loni měla. Chodím na ně snad druhým rokem a jsem moc spokojená. Nejvíce se mi rozhodně líbily první, které měly být valentýnské. Spousta lidí mi chválila i červené se srdíčky a vánoční snad ani nemá cenu komentovat :D
Konečně jsem zase začala chodit na pole dance. Je to tedy jiné, než co jsem chodila předtím. V předchozím studiu jsme byly asi jen čtyři, tady je plný sál a i některé prvky jsou jinačí. Už ale visím hlavou dolu a je to masakr. Jsem v jednom kuse samá modřina, ale baví mě to a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Na začátku roku jsem zvládla i jedno focení. Bohužel jen jedno, pak už nějak nebyl čas. Z fotek jsem ale nadšená a snad co nejdříve vymyslíme s fotografem další.
Teď něco ze světa blogu. Díky e-shopu kupkosmetiku.cz, se kterým spolupracuji, jsem měla možnost zúčastnit se dvou blogových akcí. První se konala hned na začátku roku a představila novinky od Lirene. Další proběhla ve druhé polovině a jednalo se o představení nové kosmetické značky, která nese jméno t: by tetesept. Obě akci byly naprosto úžasné, plné povídání, kosmetiky, dobrého jídla a skvělé atmosféry.
Založila jsem blogu Intagram, který je teď hodně in :D Dlouho jsem se mu bránila, ale nakonec jsem to zkusila a snažím se být i aktivní. Sice mě na něm stále spousta věcí rozčiluje, ale zvykám si. Takže určitě budu ráda za sledování.
Předchozí dva roky byly kulturně velmi bohaté. To se nedá říct o roce 2016, žádná divadla, koncerty, pouze kino a jedna skvělá výstava. Na výstavu Titanicu jsem si moc přála jít, lístky jsem dostala jako dárek k narozeninám a i když organizace byla příšerná, výstavu jsem si užila.
A blížíme se ke konci, poslední kategorií jsou filmy a seriály. V kině jsem byla docela často a viděla spousty skvělých filmů, ale i několik zklamání. Rozhodně největším zklamáním byl film Tajný život mazlíčků, Revenant a Warcaft. Nechytl mě ani nový Batman vs Superman, Sirotčinec slečny Peregrinové či Doctor Strange.
Naopak Deadpool neměl chybu a společně s Fantastickými zvířaty se jedná o nejlepší film roku. Mezi topku ale patří i Kniha džunglí, která byla kouzelná a Sebevražedný oddíl mile překvapil. Captain America a X-Meni mě také bavili. O všech filmech, které jsem viděla v kině, jste si mohli přečíst v rubrice Movie tip.
A mrkneme na filmy, které jsem viděla z pohodlí domova. Myslela jsem, že Vám ukážu jen top pětku jako loni, ale těch skvělých filmů jsem viděla tolik, že jsem se nedokázala rozhodnout. Loni jsem doplnila docela mezery v klasice, za což jsem moc ráda. Ne ale každý z těch filmů mě chytl, ovšem za zmínku určitě stojí Zpívání v dešti a Zaříkávač koní. Jak miluji animáky, tak těch opravdu dobrých jsem moc neviděla. Hotel Transylvánie 2 silně konkuruje jedničce a Konečně doma je rozkošný film, který určitě ocení menší publikum. Po shlédnutí Zootropolis naprosto chápu ty kladné ohlasy a vysoké hodnocení.
Naopak negativní recenze moc nechápu u Lovce, který mě osobně se hodně líbil a do světa fantazie utečete i v Alence. Méďa 2 mě zpočátku odrazoval přílišnou vulgaritou, ale nakonec jsem se od srdce několikrát zasmála. Též jsem se bavila u komedie Jedna za všechny, což je tedy naprostá blbost, ale nějakým způsobem mě dostala. Brečet se mi naopak chtělo u Válečného koně a dlouho očekávaného filmu Než jsem tě poznala. Zvláštní slabost mám pro katastrofické filmy, takže San Andreas mě připoutal k židli od začátku do konce. Za zmínku stojí i filmy jako Big Eyes, Ex Machina, Hugo a jeho velký objev a Podivuhodný experiment.
Jestli Vám přijde, že filmů jsem viděla během roku hodně, tak mnohem více času jsem věnovala seriálům. Pro seriály mám slabost snad už od dětství. Pomalu desítka rozkoukaných seriálů, které u nás běží s několikaletým zpožděním, zapříčinila, že jsem začala koukat s titulkami. Díky tomu jsem spoustu seriálů již dokoukala komplet a u dalších jsem u aktuálních dílů a pomalu můžu přemýšlet, jaké začnu sledovat nově.
Dokoukala jsem Město žen, což je příjemný sitcom, ke kterému je ale třeba najít si cestu a pochopit jejich humor. Na Laskavý dotek jsem koukala kvůli mé oblíbené Jennifer Love Hewitt a není to vůbec špatný. Naopak u Krásky a zvířete jsem ráda za konec, jelikož mě to vůbec nechytlo.
Navázala jsem i na Kobru 11, kterou jsem v dětství milovala a přišlo mi škoda s ní přestat. Zatím jsem u 18. série, jelikož další díly nemůžu sehnat. Nová holka také patří k sitcomům, u kterých trvá najít si k nim cestu. Určitě doporučuji titulky, jelikož dabing tenhle seriál naprosto hatí. Co naopak miluji, tak jsou Lovci duchů, které sleduji také již od dětství a stále mě baví, Dean je prostě fešák.
Oblíbenost klesla u Upířích deníků, zbytečně natahované a za něco stojí jen Caroline. Sice předchozí série byla skvělá, ale už se těším, až bude seriál ukončen, což bude letos na jaře. To samé platí u Prolhaných krásek. Seriál už je tak zamotaný, že se v ději neustále ztrácím a těším se na posledních několik dílů. Naopak Hra o trůny mě pořádně chytla až snad v půlce třetí série a na novou sérii se moc těším.
Jaký byl Váš rok 2016?
Super koláže :-) Jsem ráda, že sis založila Instagram :-D Já se tomu taky dlouho bránila, respektive mi to přišlo zbytečné a složité, ale nakonec jsem tomu propadla :-D
OdpovědětVymazat