Shrnutí roku 2019

Vítám Vás u poslední statistiky a to u velkého shrnutí roku 2019.
Každoročně jsem při sepisování tohoto článků a hlavně u dávání všech fotek dohromady ráda, že měsíčně píšu randomy. Já hlavně v telefonu fotky promazávám, takže ne vše v něm najdu a randomy jsou tedy kolikrát zdrojem.

Rok 2019 byl hrozným rokem, opravdu hrozným. Psychicky náročný, nešťastný a smutný. Jsem ráda, že je pryč a doufám a věřím, že tenhle rok bude snad alespoň o chlup lepší. Více se zmíním dole. Teď si udělejte něco dobrého k pití, kávu, čaj a jdeme na to, bude to dlouhé.

Randomy jsou ve většině případů plné jídla a tak i ve shrnutí bude spousta dobrot. Z mého asociálního já, které je furt v práci a o víkendu je rádo, že je rádo, se stalo přece jen trochu sociálnější já. V práci jsem fakt od rána do večera, takže jsem se naučila, že mi nesmí být blbé říct, že odcházím dřív a vyrazit například někam s holkami na kafe či večer někam na drink. A je to super.

Začnu burgerama, kdy nechyběl jako každý rok tradiční burgerfest, který nabídkou byl spíše vlažnější, ale návštěvy nelituji, naopak je to moc fajn program. Konečně jsem vyzkoušela tolik vyhlášený Dish a teda mňamka, doporučuji, jen to chce určitě rezervačku. Klasika, kam chodím dlouhodobě a je to jistota dobrých pokrmů, snídaní, kávy a dortíků, tak určitě Happy Bean Bistro, Le Caveau a Coffee Corner Bakery. Donuty samozřejmě v Donut Shop Prague.

Objevila jsem ale i spousty nových podniků, kaváren. Nejstylovější a asi i nejproslavenější kavárnou je určitě La Bohéme Cafe, nádherné prostory a prima výběr. Soukromějšími prostory zas disponuje Monolok, kde mají též dobrou kávu a výborné různé pokrmy a dorty, ovšem pozor na menu na netu, nabídka neodpovídá. Vyhlášené Cacao Prague také stojí za návštěvu, nebudete vědět, co si dát dříve. Pokud si potrpíte na dobré pečivo a chléb, tak navštivte Praktiku, kde si můžete dát i fajn kávu. Stylovými prostory a fakt skvělou kávu si vychutnáte v Coffee Source. Naopak hnusné kafe jsem měla v Myšákovi, kde jsem byla snad po devíti letech, ale mini dortíky špatné vůbec nebyly, to samé limonáda. Pokud jste spíše na moderní kavárny, kde se dá dobře pracovat, tak jsem objevila The Miners.

Pokud milujete čínu, tak překvapilo Phó u Letné, které má otřesné prostory, ale to jídlo..svědčí o tom i narvaná restaurace. Jinak doporučuji klasiku v podobě Modrého Zubu. Pizzu jsem si oblíbila v Nominanze na Žižkově, je fakt, že ji mám u práce, ale sýrová pizza či pizza s rukolou není vůbec zlá. Překvapilo vegetariánské bistro Satsang. Také se pohybuji furt na trzích na Jiřáku, kde ve čtvrtek bývá výborná káva od Kávového klubu a dobré perníčky od Perníčkových.

A teď k tomu smutného. Na jaře odešla jedna morčecí holčička, dožila se ale krásného věku devíti let a nic ji nebolelo. Bylo ale otázkou času, kdy ji bude následovat kamarádka. Odešla dva měsíce na to v sedmi letech. A tím to bohužel nekončilo. Barča (větší hafan) dostala v létě zánět dělohy. Už není nejmladší, takže jsem se narkózy docela bála, ale zvládla to skvěle, musím ale říct, že to bylo náročné. Barča není úplně zvyklá být v bytě, během dne lítá po zahradě a najednou byla nucená být v klidu, non-stop v bytě a pod dozorem. No byl to boj a ještě jsem byla jediná, koho poslouchala a u koho fungovala i co se týkalo léků apod. Navíc když ji to více přicházelo k sobě, tak nechtěla chodit po schodech a musela jsem ji nosit, což jsem se dost pronesla.

Hned na to jsem byla s Chipem, kterému se udělala boule na tváři. Byl ovšem statečný, držel i přesto, že mu to musela rozříznout a pořádně vymáčknout. Sice jsem po tomhle a po podávání antibiotik ztratila na důvěře, ale boule se znovu neobjevila.

4. listopad, den, kdy se mi zlomilo srdce, odešla Nikča. Problém nastal už koncem roku 2018, kdy ji z dělohy vylezl útvar a v jejím věku a při necelém kilu a půl i menší narkóza byla docela zásah a to samé se opakovalo hned v únoru. Najednou se jí zhoršil zrak, nohy, kdy měla dny, kdy vůbec nevyskočila do postele, jindy zas v pohodě. Tím ale jak neviděla, tak furt někde bourala, bloudila a nejhorší to bylo v noci, kdy jsem k ní několikrát za noc vstávala. Bylo to jak s malým dítětem, kdy v noci nespíte a po několika dnech už jste jak zombie a protože už i hůř udržela moč, tak neustálé vytírání a i v posteli raději igelit. I když dny prospala, tak si několikrát denně přišla pro jídlo, takže jsem si nepřipouštěla, že by vlastně nebyla. Ze dne na den ale přestala jíst, hůř se udržela na nohou a i když jsem do ní něco dostávala stříkačkou, tak bylo jasné, že to nepomůže. Pak už se ani nezvedla, zůstala jsem celý den doma, za což jsem ráda, že jsem byla s ní a také jsem ráda, že jsme nestihly veterinu, sice už tolik nevnímala, ale nechtěla jsem, aby se zbytečně stresovala. Bylo ji 15 let, nic ji nebolelo, ale stejně to pro mě byla ta největší rána. Ještě teď se budím a hledám ji, ráno kontroluji, zda má vodu...Strašně mi chybí...

Oslavila jsem další narozeniny a klasicky se další zase blíží. No raději bez většího komentáře, je to horší a horší :D Byla jsem na výstavě Pixar, kterou jsem si nemohla nechat ujít. Výstava byla plná obrázků a kreseb, známých postaviček a našlo se tam i několik interaktivních věcí. Nebylo to špatné a jsem ráda, že jsem ji stihla, avšak cena za to byla docela pálka a očekávala bych tedy více za ty peníze.

V létě se ženil spolužák ze základky a já měla tu čest se zúčastnit. Byla to nejhezčí svatba, na které jsem byla, opravdu. Svatba byla v Hliněné baště a i když restauraci znám, nějak mě nenapadlo, že by se tam dala udělat svatba, přitom to místo je dokonalé. Bylo to překrásné, úplně kouzelné a romantické. Od písně, kdy přicházela nevěsta až po první tanec, nádhera.

 

Nemůžu vynechat nehty, na které stále chodím, i když od léta chodím jinam, ne kam jsem chodila celé roky a asi docela spokojenost. Párkrát jsem měla nějakou tu výtku, ale pomalu si začínáme rozumět a mám takový hezčí tvar. Nejvíce u mě vedou furt třpytky či puntíky. 

Trocha kultury, loni jsem zavítala do divadla bohužel jen jednou a to na Mefista, což je muzikál na motivy Fausta a bylo to moc dobré, doporučuji.

Přesuneme se k blogovým akcím, kterých bylo za ten rok vážně požehnaně a za každou spolupráci či event jsem moc vděčná a vážím si toho. O všech najdete na blogu článek pod štítkem Eventy. Dlouhodobou a milou spoluprací je Astrid a Indulona, kdy akce jsou vážně dokonalé, komunikace příjemná a na každou se vždy těším. Letos jsem se zúčastnila 70let Indulony, představení nové řady Citylife Detox od Astrid, také každoročního pikniku v létě a představení řady Q10 Miracle, která byla dokonalá, jelikož součástí eventu byl tanečním workshop s Yemim, to byl obrovský zážitek. A nechyběl ve spolupráci s Indulonou a Astridem tradiční Teribear běh.

Pozvána jsem byla na uvedení nové české konopné kosmetiky Canneff a mohla být u oficiálního otevření kadeřnictví Hair By Martina, kde jsem i využila služby a odcházela jsem naprosto nadšená. Mám nové kadeřnictví, kde se mi budou starat o vlásky :) Díky OK-make-up Karolíně jsem se podívala do nových prostor značky Dermacol, což byl úplný holčičí ráj.

A protože víno a káva ke mně také neodmyslitelně patří, byla jsem pozvána na degustaci vínka a jarního odlehčeného menu. Káva Starbucks se dostala do českých obchodů a e-shopů a můžete si ji vychutnat již i doma a právě na této informativní akci jsem též měla možnost být.

Malá ukázka fotek nesmí chybět. Alespoň jednou ročně zvládneme domluvit focení s fotografem, se kterým se znám snad už deset let. Tentokrát z toho vznikly tyhle fotky a konkrétně tu první mám moc ráda. Už jsme letos domluveni na další, tak jsem zvědavá, co z toho vznikne.

Vůbec nejhezčí fotky mám ale od Kamči. Káva a knížky, vyloženě já a možná i proto jsem si ty fotky okamžitě zamilovala. Jsou nádherné, vystihující a pořád se jimi nemůžu nabažit.

Poslední kategorií jsou filmy a seriály. V kině se mi moc líbil Spider-Man: Daleko od domova, ten neměl chybu a považuji za vůbec jeden z nej filmů minulého roku. Nezklamal ani druhý díl Godzilly, pro ni mám prostě slabost no. A super byl i Joker, který sice není klasický akční komiks, ale jako drama bomba. Co mi se mi naopak v kině nelíbilo, tak To: kapitola 2, nemít koupený lístky, tak z kina odejdu.

Super byl závěrečný díl Avengers, ten úplný závěr se velmi povedl, dojemný, smutný. Zbytek komiksů mě celkem zklamal, Captain Marvel byl takový nemastný neslaný, Shazam nebyl zlý, ale spíše jako rodinná komedie a Aquaman? No jo, táhl to jen Jason Momoa. Nejroztomilejším filmem byl jednoznačně Králíček Petr a nemůžu se dočkat druhého dílu. Jak mě To zklamalo, tak Řbitov zviřátek se mi líbil a to i přes odchylky od knihy. A pokud máte rádi filmy se žraloky, tak 47 metrů doporučuji, ten konec? Pecka.

Nezklamal Paddington 2, opět velká dávka roztomilosti. Z animáků pobavil Raubíř Ralf a internet, který za prvním dílem rozhodně nezaostal, naopak. Konečně jsem shlédla Teorii všeho a byla to nádhera. Ukápla mi slza u filmu Mia a bílý lev, pokud jako já špatně snášíte filmy ze zvířaty, tak budete také brečet. Dobrým hororem/thrillerem byla Úniková hra a Bird Box, oboje napínavé a povedené. Koncem mě oslovil film Než přišla bouře. Mile mě překvapilo Mamma Mia! Here We Go Again. To samé Bumblebee, nic jsem nečekala a ono to bylo překvapivě vtipné a svižné. Dojalo mě Sbohem Kryštůfku Robine, mám ráda medvídka Pú a i když se film nevyrovná Kryštůfku Robinovi, tak se mi vážně líbil. Z českých doporučím jeden a to Všechno nebo nic. Jako poslední kategorie je Disney a jeho zfilmované klasiky. Dumbo je i ve filmu smutný a Aladin mi přišel super a to jsem nic nečekala, ve výsledků krásný muzikál s nádhernými písněmi.

Seriály, tak těch tu mám hafo a začnu těmi komplet zhlédnutými. Každý čekal na Hru a o trůny, já samozřejmě fandila Daenerys, ale to by bylo moc jednoduché. Její počínání mě ani v nejmenším nepřekvapilo, od ní jsem naopak čekala vše. Kdo usedl na trůn, jako vážně?! Gotham je za mě jeden z nejlepších komiksových seriálů a to nejsem vyloženě fanoušek Batmana, poslední série se mi moc líbily a konec také na jedničku. Zkoukla jsem Řadu nešťastných příhod, což byl milý a zábavný seriál. Pretty Little Liars: The Perfektcionist se bohužel další řady nedočkají, což mě štve, protože série skončila neuzavřeně. Velký povyk byl ze seriálu Černobyl. Já osobně bych se více zaměřila na postavy a více příběh rozvinula klidně do více dílů, ale jinak to bylo dobře natočené. Se sitcomů jsem konečně mrkla na Ve znamení raka a obrovské zklamání, neskutečně vulgární, což mě rušilo. Naopak Teorie velkého třesku je jeden z nejlepších sitcomů a jsem ráda, že konečně ho mám komplet. Jako poslední francouzský seriál Les Revenants, který jsem naprosto nepochopila. Mělo to být v podstatě o zombie, ale přišlo mi, jako kdyby většina nebyla vysvětlena, navíc to bylo plné sexu, to mě nebavilo.

A teď ty rozkoukané. Rozkoukala jsem spoustu komiksů. Arrow je furt na jedno brdo a nezachrání to ani pohledný herec. The Flash je naopak skvělý a vůbec nejlepší komiks se super postavami a vtipem. Supergirl naprosto nezvládá utáhnout celý seriál, je fajn jen jako hostující postava v ostatních. Hodně ujetý je Doom Patrol a ač na podobný styl humoru nejsem, tak tohle mě chytlo. Hodně jsem se těšila na Castle Rock, což je seriál ze světa Stephena Kinga. První série byla děs a nepochopila jsem ji, ale druhá si napravila reputaci. Tell Me A Story čerpá inspiraci z klasických pohádek a je to povedené psychologické drama, hodně originální a neokoukané. 13 Reasons Why je i po třech sériích moc dobrý seriál, ale je fakt, že první série byla top. To samé platí u Riverdale, akorát tady ta kvalita klesá, už je moc překombinovaný. Nosferatu je na motivy hororu od Joe Hilla a za mě spíše průměr, který na knihu nemá. Sitcom Miracle Workers měl slušný potenciál, který nebyl plně využit. A jako poslední tu mám dokonce dva české. Tátové na tahu jsou vtipný a svižní a humorem mě zaujaly Černé vdovy.

Jaký byl Váš rok?
Cestovali jste, kávičkovali?