Turecko

Krásné pondělní ráno,
dnešní článek bude hooodně dlouhý, tak se připravte. Přináším Vám fotky z dovolené. Mám jich hrozně moc a je strašně těžké vybrat jen pár nejlepších, které bych Vám ukázala, takže fotek ke shlédnutí bude až až.
Pokud mě čtete, tak určitě víte, že jsem byla v Turecku, konkrétně v Alaynii. Na dovču jsem se strašně těšila, moře miluji, stejně tak výlety, takže jsem se nemohla dočkat a ještě teď je mi líto, že je to už za námi. Nebyla jsem tu poprvé, již před dvěma lety jsme tohle místo navštívili a líbilo se nám tam. Sice jsme koukali spíše po jiné zemi, ale nakonec vyhrálo zase Turecko, je tam krásně teplo a Kleopatřina pláž je nádherná. Písčitá, teplé a čisté moře.

Vybrali jsme jen jiný hotel, Kleopatra Royal Palm, který byl cca 50m od pláže, takže super, na pláži jsme byli hned. Bohužel to nebyla ale úplně šťastná volba. Podle recenzí měl být naprosto úžasný, ale jen co jsme vešli do pokoje, tak jsme nadšení nebyli. Pokoj docela malý a hlavně nikde nebyli prahy, takže naprosto všechno všude bylo slyšet. I přes stěny bylo slyšet sousedy, o chodbě ani nemluvím.
Bohužel nemůžu říct ani nic kladného na jídlo. Kuře nechci hodně dlouho vidět, v zeleninových salátech byl všude kopr a ty mi také moc nejely. Zákusky na jedno brdo a vůbec ne chutné, snad kromě dvou druhů. Strava vůbec nebyla pestrá a snídaně snad největší zklamání. Měli jsme all inclusive, takže jsem se těšila na nekonečný příjem spritu, který miluju. Jenže pro sprite, colu a podobné nápoje se muselo na bar venku u bazénu, takže to člověk zajde jednou a po druhé už mu to je docela blbé. Všude jinde vždy byli automaty a nalévali jste si sami.

Co se mi ale líbilo, tak výhled z balkonu. Pod balkonem byla zahrádka, kde byly klece s kuřatama a králíkama, jeden vypadal jako můj Chip, takže jsem byla nadšená. Hned vedle byl bazén s tobogánama a krásný výhled na hory, na druhé straně jste naopak mohli vidět i moře.

Snad hned první večer jsme se vydali na procházku, chtěli jsme vidět fontány, které jsme nějakým nedopatřením minule vynechali :D  Letos jsme je viděli naopak hned několikrát. Fontány svítí, kolem máte lavičky a houpačky, bohužel je docela nemožné sehnat volnou houpačku a kochat se pohledem.

Alanya je opravdu nádherná, i při cestě do centra je toho hodně k vidění. Promenáda je moc hezká a celkově i to centrum mám ráda. Je tam spousta barů, restaurací, krámků. Krom toho je tam ale také spousta koček a psů. Překvapilo mě, že kočky mají v parku misky s granulemi a pitím. :)

Krom válení na pláži jsme ale také samozřejmě chtěli na nějaký výlet. Vybrali jsme si dva, předloni jsme byli na Pamukkale a v Side, určitě doporučuji navštívit. Bohužel jeden nebyl možný, chyba v letáčku a druhý, ten hlavní, nám zrušili předem, jelikož jsme se přihlásili sami dva. Samozřejmě jsme byli šíleně zklamaní a naštvaní, že lidi jsou líní a nechtějí nic poznat.
V Alaynii se ale nachází hrad, který můžete vidět z pláže. Ten jsme také nedopatřením předloni neviděli, takže bylo jasné, že tentokrát už ho vidět musíme. Na hrad jsme jeli busem, je to hodně daleko a dolu jsme si také počkali na bus. Není ale problém jít pěšky a když už nemůžete, tak na bus mávnout a ona Vám zastaví. Hrad bych určitě také doporučila vidět, už jen kvůli tomu kouzelnému výhledu.
Jo a mimochodem, na hradě jsem měla tu nejlepší ledovou tříšť. :)

 

Párkrát jsme vyrazili i do baru. Miluji mojito a na to jsem se hrozně těšila. Navštívili jsme bar, kde jsme byli před dvěma lety, je tam stále ten samý chlápek, starší, dlouhé šedé vlasy a moc tam nepasuje, ale bylo milý ho tam vidět. Ve většině barů probíhají Happy hours, kdy máte jeden koktejl zdarma. Koktejly jsou ale tak drahé, cca 260Kč, že to je v podstatě jako kdyby u nás jste si zaplatili oba. Bez těch Happy hours by jste se asi nedoplatili.

Po týdnu jsme si zašli i do restaurace na nějaké jiné jídlo než to hotelové. Donesli nám před jídlem obrovský chleba, vůbec jsme netušili, co to je a zda se nespletli. Ale nespletli, byl to couvert a výbornej. Já se také těšila na zmrzliny, které podle mě k dovče rozhodně patří. Ty nejlepší prodával takový ten pravý turek a je to opravdu ta pravá turecká zmrzlina, která je mnohem tužší a má výbornou chuť.

Jak jsem psala výše, byli jsme na Kleopatřině pláži, která by měla být ta nejhezčí. Písek, čisté moře i pláž. Zakoupili jsme si i lehátka, takže to byla paráda a vždy jsme měli i super místa, max ve třetí řadě. První dva dny byly obrovské vlny, což já beru jako velké plus. Je to mnohem větší sranda, i když mě hned první den natřikrát smetla :D Až na jeden den bylo slunečno, počasí nám vyšlo, za což jsem byla ráda. 

A neochudím Vás o nemilou příhodu. Dříve jsem se vždy u moře spálila, až poslední roky to není tak zlé, maximálně mě lehce něco pálí první dny. To by mi ovšem Honza nesměl říct, že mám hrozně bílý záda, já nevydržím ležet na břiše. No ale tak tentokrát jsem si pátý den dopoledne opalovala záda, na otázku, zda nejsem červená odpovídal, že jsem furt hrozně bílá. Až když jsme došli na pokoj, tak řekl, že jsem hrozně rudá. (Ano, stále mám za to, že za to můžeš ty, pokud to čteš:D) Měla jsem táááák příšerně spálený zadní stehna, že večer už jsem nemohla ani chodit, natož sedět, druhý den to bylo snad ještě horší. Furt jsem kňourala a dělalo mi i problém se otočit v posteli. Takhle jsem se nikdy nespálila a ještě k tomu pátý den, to je ostuda.

 

Vždy večer jsme procházeli kolem chlápka s papouškem, samozřejmě bych to nebyla já, kdybych ihned nezačala s tím, že chci fotku. Ale odolala jsem, až poslední večer jsme vyrazili naposled na mojito a jen co jsme dosedli, tak se chlapík objevil za mnou. To bylo určitě znamení, že se mám vyfotit. Papouch dostal mňamku a zapózoval. Bohužel na fotkách vypadám hrozně, bylo špatný světlo a navíc jsem sotva dosedla úplně zplavená a vyřízená :D

Papoušek byl docela těžký a upřímně jsem se trochu bála, když jsem ho měla na rameni. Koukal mi vyloženě do očí a jak žvýkal.. :D

Po čem jsem ale toužila, tak po velbloudech. Při cestě k moři, na rohu silnice většinou byly dvě paní s velbloudama, samicí a ročním mládětem. Samozřejmě mládě bylo sladký a já z něj byla unešená. Fotku jsem určitě chtěla, ale stále jsme to odkládali. Poslední dva dny tam nebyly a já už se bála, že jsem je zmeškala. V den odjezdu,ihned po snídani jsme tam vyrazili, ale opět nebyli. Až o chvilku později, když už jsme šli k moři. Byla to poslední možnost. 

Paní se ani neptala, zda chci fotku s velbloudem, na velbloudovi, nebo projížďku, hned mě šla vysadit nahoru :D Navíc paní byla asi stejně malá jak já, tak jsem se trochu lekla, ale nějak jsem se vydrápala. A hned ukázala i na Honzu, ať jde taky. I když prvně vrtěl hlavou, tak šel. Velbloud se ale po chvilce, když jsme vyrazili, docela rozčiloval, Honza říkal, že jsme asi těžký, ale houby. Velbloud si jen prosazoval, aby ho vedla mladší slečna, pak šel v klidu :D Paní mi vzala tašku, foťák a fotila. Takže nemám jen jednu fotku, ale hned několik, dokonce společných s Honzou a zážitek větší, než jsem doufala. :)

To je vše, doufám, že jste vydržely až do konce a článek si užily. :) Až na ten hotel to pro mě byla skvělá dovolená, bohužel 11 dní mi hrozně uteklo a klidně bych tam ještě pár dní zůstala. Máme opět spoustu fotek, ze kterých jsem nadšená, podle mě se hodně povedly. Doufám, že i Vám se líbí :)

Určitě bych do Alaynie klidně jela znovu, rozhodně bych neváhala. Je to tam krásný a Vám jí můžu doporučit.

Byly jste někdy v Turecku či dokonce v Alaynii? Kde jste letos byly na dovče?