Únor byl plný obyčejně krásných dní. Setkání, smích, klidné chvíle, které tehdy člověk bral jako samozřejmost. A právě v tom byla jejich síla.
Únor
Březen a duben. Dva měsíce, které mi úplně převrátily život naruby. Asi nejtěžší období, jaké jsem kdy zažila. Všechno se změnilo rychleji, než jsem stihla pochopit, co se vlastně děje. O tom všem ale třeba někdy jindy…
Teď se spíš učím znovu fungovat. Pomalu. Den po dni. Hledat rovnováhu tam, kde dřív byla samozřejmostí, a nacházet malé radosti, které mi pomáhají držet se nad vodou.
A právě ty malé i větší hezké momenty mě držely. Třeba krásný event Žena a život, chvíle plné inspirace, smíchu a skvělé holčičí energie, která mi na chvíli připomněla, že lehkost pořád existuje. Narozeniny, které jsem letos prožívala úplně jinak než kdy dřív, ale o to víc jsem si vážila každého, kdo byl se mnou. A taky obyčejně neobyčejné chvíle u kamarádky, kdy se svět na chvíli zpomalí a všechno dává aspoň trochu větší smysl.
Když se ohlédnu ještě o kousek zpátky, do doby, než se to všechno začalo sypat, vybavují se mi ty bezstarostnější momenty, procházka zooparkem v Milíčově, kde byl svět ještě tak nějak v pořádku. Kouzelná výstava Zdeňka Smetany a jeho světy, která ve mně probudila dětskou radost a moc mě mrzí, že už jsem ji nestihla nasdílet. A mratínský masopust s přáteli, plný barev, smíchu a života.
Možná právě proto si teď tyhle vzpomínky držím o něco víc. Připomínají mi, že i když se věci někdy rozpadnou, pořád tu jsou chvíle, které stojí za to. A že i po těžkých dnech může přijít něco dobrého.
Jdu dál. Pomalu, ale jdu. Bohužel je to ještě běh na dlouhou trať a bude to ještě sakra těžké, ale je potřeba fungovat a nepropadat depresím a strachu....
Jak začalo jaro Vám?
Co všechno jste prožily?

































Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý komentář, moc si toho vážim. Na každou Vaši reakci se snažím odpovídat, případně mě můžete kontaktovat i soukromě na mail: charmedka92@gmail.com